Polemrdistova kariéra rotopedová…
Rotoped, rotoped, proč rotoped? Protože jsem byl po operaci menisku a rotoped je ideální způsob, jak koleno plně zrehabilitovat. Samozřejmě jsem byl vyslán na rehabilitace, kde mi byly ukázány a následně na mne aplikovány cviky včetně i rotopedu, ale to bylo málo. Věděl jsem, že cvičit se nedonutím ale, že koleno musím po skončení rehabilitací sám rozcvičit. A jelikož jsem plánoval začít jezdit na kole a na běžkách, tak jsem si zakoupil rotoped s tím, že rozcvičím koleno a plynule přejdu do plné fyzické zátěže, do tréninku abych mohl v klidu drandit na běžkách a pak až vyjedu na kole, abych mohl normálně jezdit a ne, abych musel po třiceti minutách sesednout. To by mě totiž ukrutně nebavilo a kolo bych vzteky zahodil do příkopu. A také protože horské kolo nemám.
Fáze I - pomalu, ale jistě
Fáze jedna, neznechutit si to, postupně se do toho dostat a přejít na plnou zátěž. Začal jsem dle rady doktora jezdit jenom do bolesti, takže hezky pěkně postupně deset minut, pak dvacet pět, třicet, čtyřicet, šedesát minut, až maximálně devadesát minut. Každý přechod na vyšší minutáž trval týden až dva, kdy jsem jezdil 3x - 4x týdně. Jezdil jsem na podzim 2011 a od března 2012. Když jsem se dostal na třicet minut, tak jsem zase musel snížit zátěž na dvacet a tak dále. Dva kroky zpět, abych mohl udělat jeden vpřed.
V této fázi odpadne spousta lidí, protože to přepískne, oddělá se při prvním vyběhnutí, při první návštěvě posilovny a to je špatně. Pro tělo a psychiku je to šok, musí se začít pomalu, postupně se do toho dostávat a přidávat fyzickou zátěž. Kupředu, ale jen malými krůčky. Musí se najít rytmus a rutina, protože sport zabere čas a je to změna dosavadního životního stylu. Také je čas na to upravit jídelníček, aby se s tím člověk srovnal psychicky a zvykl si na to, že se musí jíst jinak. Zde se výsledek nedostaví tak rychle, jak člověk očekává a zapomeňte na sledování tepové frekvence, bederní pásy, atd. Jsou to starosti, peníze a krámy navíc. V této fázi je nejdůležitější si najít rytmus, pravidelně se hýbat a vytrvat. A také si stanovit krátkodobé a dlouhodobé cíle. Může trochu trvat, než se tělu nastartuje "hubnoucí" metabolismus. U mě vyladění tréninku a nastartování hubnutí trvalo dejme tomu sedm měsíců.
Fáze II - jedeme, jedeme
Koleno postupně přivyklo echt zátěži, zvýšil jsem si zatížení na rotopedu a dopracoval jsem se k ježdění 4x týdně 90 minut. A stalo se, že jsem se zadřel. Oněch 90 minut 4x týdně byla meta, které jsem se zuby nehty držel, ale zapomněl jsem regenerovat. Jednou mi to nevycházelo s odpočinkem a jel jsem čtyři dny po sobě 90 minut, den odpočinku a 3 tři dny po sobě 90 minut. To byla chyba, trvalo to možná i dva měsíce, než se tělo vzpamatovalo. Mezi tím mě to nebavilo, vůbec mi to nejezdilo, i když jsem jezdil maximálně 2x týdně. Jezdím dva dny v týdnu, pátek, když to vyjde, tak čtvrtek a pátek odpočinek a znovu sobota a neděle. V pondělí si dávám děj se co děj pauzu, i kdybych měl bůh ví jak velký pocit, že se mi strašně chce jezdit.
V této fázi jde o pravidelný pohyb pod tréninkovou zátěží, nehnat to do extrému, vydat se na 60-70 procent a výsledek se zaručeně dostaví. Na tom, kolik kilometrů najedete nebo naběháte, kolik tun v posilovně nazvedáte vůbec nezáleží, to vůbec neřešte. To je pouze výsledek celoročního snažení, nikoli cíl. Ale je dobré to sledovat, aspoň budete mít porovnání, jak jste na tom a pokud například nazvedáte méně tun/najezdíte méně km a forma přesto roste, tak víte, že trénujete efektivněji. Záleží jak kvalitní je trénink a co vám dává. Pokud špatně odhadujete intenzitu zátěže, tak tady už sledování tepu a čehokoli, co chcete sledovat stojí za zvážení. V této fázi to může být šikovná pomůcka.
Fáze III - hurá na kolo
Tak na tenhle moment se velice těším. Tahle fáze u mě znamená, že budu pravidelně jezdit pro radost na kole, tím pádem váha půjde dolů a fyzička nahoru. Určil jsem si, čeho chci v sezoně 2013 na kole dosáhnout, v první řadě mě to musí bavit. Od toho se vše odvíjí. Vlastně, co se týče kola, tak v tuhle chvíli vstoupím do cyklo fáze I a koloběh se roztočí zase nanovo.
Tady už to záleží na vás. Pravidelně sportujete, váha jde dolů, fyzička stoupá... Ale! Po nějakém čase začne fyzička stagnovat a váha taktéž. Stojíte před rozhodnutím buď zůstat ve fázi II, a udržovat si váhu a fyzičku, nebo to začít víc hrotit. Zde už si můžete začít dělat starosti s tepovou frekvencí, kdy co dělat v jaké zátěží a pořídit si bederní pás či jiný bazmek na sledování čehokoli. Dle velectěné libosti.
Jídelníček
Aby to k něčemu vypadalo, tak jsem lehce upravil i jídelníček. Před tím jsem snídal nebo byl i bez snídaně, oběd, pak nic a pak jsem se samozřejmě večer dostavil hlad. Všechno špatně. Takže jsem začal pravidelně snídat - pak svačina - pak normální oběd - pak jogurt - a jako poslední jablko, či jiné ovoce. Jíst v pravidelných intervalech aby vše bylo snězeno do cca. 19:30, ale neřeším, jestli si dát jogurt v pět nebo sedm hodin. Já mám tu výhodu, že u mě je nadváha způsobena pouze pohybem, respektive nepohybem, takže nemusím dělat nějaké převratné změny. Jakákoliv dieta pro mě není cesta, radši se normálně najím s tím, že se o to víc pak budu prostě hýbat. Ještě jedna věc je důležitá - pitný režim, při fyzické zátěži obzvlášť. Pít pravidelně přes den a osvědčilo se mi hodinku nebo půl hodinky před zátěží vypít klidně i půl litru vody. A dodržovat pitný režim během zátěže. Chce to pravidelně pít a jíst, i když není aktuálně pocit hladu nebo žízně.
Suma sumárum
Za rok 2012 jsem najel na rotopedu 2063,6 km, zhubnul 3-4 kilo, dostal koleno víceméně do normálu, připravil se na běžky a na kolo a to byl primární cíl. Ještě dalších 20 000 km a budu mít (možná) cílovou váhu.
Vítr v zádech a kolbě zdar!
Lajkujte, foloušujte, šérujte na Facebooku anebo na Instagramu. Nic vám tak už neunikne a blog se dostane k více lidem a pro mě to je signál, že se vám to líbí: